církev

Komplex církevních budov kláštera minoritů v Brně , spolu s kostelem sv. Janů , Loretou a zvonicí , patří k nejvýznamnějším stavbám histerického jádra města a tvoří jednu z jeho dominant . Založní kláštera spadá do roku 1230 , kdy Jan Velen věnoval klášteru rosáhlí pozemek v Brně . Tento akt roku 1232 měl potvrdit i král Václav první . Furdátor zde měl být po své smrti v roce 1240 pohřben , a to v již stojícím klášterním kostelem . Výrazný stavební rozmach proběhl v klášteře ve druhé polovině 13. století a ve století 14. kdy zde další z rodu Boskoviců , Arkleb roku 1335 nechal zbudovat rodinou hrobku . Současn podobě kláštera dominuje barokní úprava ,  kterou prošly veškeré středověké budovy , a byla přistavěna Louretánská kaple . Práce na rozsáhlé barokizaci pod vedením brněnského architekta a stavitele Mořice Gimma probíhaly od poloviny druhého desetiletí do počátku 30 . let 18 . století ( plánovaná dokumentace uložena ve zbírce Moravské galerie v Brně ) . Součástí přestavby je i náročná umělecká exterireová a interierová výzdoba ( sochařská výzdoba fasád , nové oltáře a fresky ). Sochařskou část souvisejcí s barokizací kostela realizovali Jan Jiří Schauberger , Josef Leonard Weber a Jan Scherz .