Islámská architektura
První mešity a další náboženské stavby
Architektůra tvoří významnou součást islámského umění , zejména architektůra mešit ( masdžid ) , které se kromě Arábie budovaly v každém centru , do něhož nová víra během prvních desetiletí po svém vzniku pronikla . Nejednalo se poze či prinárně o náboženská střediska , ale spíše o komunitní centra věřících , vnichž se vyřizovaly veškeré společenské , politické , vzdělávací a soukromé záležitosti . Vedle velkých mešit pro celou komunitu věřících , které vsrostly například v Iráckých městech Kúfa a Basra či egyptském Fustátu , jsou též mešity pro různé čtvrtě větších měst . Ve starších městkých centerech , jichž se zmocnili , postupovali muslimové dvěma způsoby . V některých místech například v jeruzalémně a Damašku , možná i ve většině mněst podmaněných prostřednictvím formálních smluv , zabrali dostupné neviuživané místo a vybudovali na něm nějaký přístřešek , obvykle velice jednoduchý . Nebo přemněnili svatini staršícho náboženství na muslimskou , což byl i případ sirského města Hamá a iránského Jazdu . Požadavek nové víry na soustředění či prostor pro velkou a trvale rostoucí komunitu si zjevně žádal vytvoření nového architektonického typu , jenže se rozvinul v Iráku hypostolová neboli sloupová mešita (budova se střechou nesenou řadami sloupůn) . Sloupová konstrukce stála nad čtvercovým , obdelníkovým nebo kulatým půdorysem různé velikosti v závislosti na počtu sloupů .