církev

Středověk 

Středověká církevní archytektůra je v latinském západním prostředí reprezentována románským a gotickým slohem . Vývojová tendence je patrná ve dvou smněrech v prodlužování staveb kostelů , ( katedrálách , klášterů , kostelů zejména v mněstkém prostředí ) . Vedle iluturgických potřeb se u těchto staveb uplatňovalo společenskomocenské postavení církve . Vedle své funkce náboženské , vzdelávací , charitativní kurtulní a umělecké od 11 století usilují papežové o absolutní postavení v celé evrobské společnosti . Od Řehoře sedmého ( 1073 - 1085 ) , přes locence třetího ( 1198- 1216 ) až po Bonifáce osmého ( 1073 - 1085 ) , je obdobím , které charakterizuje touha po světovládě , a to nejen ve věcech církevních , nýbrž také svěckých . Obecně známý západoevropský trend románských církevních komplexů ( katedrálních tzv. Münster a klášterních ) se uplatnil také na uzemí České republiky , i když v míře odpoví dající velikosti přemyslovského státu a ekonomických možnostech a aspirací jejich stavebníků . Vedle katedrálního komplexu na pražském hradě byl díki aspiraci biskupa Jindřich Zdika vybudován podobný komplex v Olomouci . K architektonickému a umněleckému vybovení svého románského biskupského paláce si Jindřich Zdík zajistil stavitele a kameníky z oblasti , kde se kontinuálně rozvíjely antické umnělecké umnělecké tradice . Byla to střední a severní Itálie nebo Levanta , kde se tyto tradice projevily ve 12 . století v doslova koncentrované podobě . Bohatě zdobené zasklenky oken , portálů a dokonce inkrbů palmetovým ornamentem silně antikizujcí forem nemají u nás obdoby . V klášterní oblasti za mnohé připomeňme cisterciánský klášter na verehradě , vystavěný vyspělou stavební hutí z Německé oblasti v období druhého až čtvrtého diecénia 13 . století . Komplex konventních budov s ambitvem kolem rajského dvora a trojlodní bazilikou klášterního kostela patří k nejrosáhlejším na moravě . Podle nejnovějších byl komplex vymezen a uzavřen ohradní zdí s nárožními věžemi ( při archeologických pracech se zistilo že , severozápadní náhorní věž nemněla podobu válcovou , nýbrž hranolovou , s velikostí s velikostí stran 10 metrů . A v této době ke klášternímu kostelu byla před západní průčelím přistavěna 10 metrů dlouhá předsíň . Románsko - gotická podoba kláštera se v důsletku zničení moravskími husity postupně mněnila . Radikálně byl komplex přestavěn na přelomu 17 . až 18 století do barokního slohu .

Renesance 

Renesanční sloh je v církevní architektůře zastopen spíše vímečně , a to spíše v drobných upravách ( např . zakončení věží kostela portály atd. ) nebo v přístavbách . Jde věčinou o hrobní kaple přistavěné ke kosteloům a snimi prostorově spojené . V olomouci si nechal takovou rodinou hrobku u hlavního farního kostela sv. Mořice postavit Václav Edelmann . Jinou rodinou hrobku s kaplí dal pro své rodiče a ostatní příbuzné postavit olomoucký biskup Stanislav || . Pavlovský z povlovic ( dnes v polsku ) . Kaple sv . Václava v olomouci v letech 1582 - 1591 je jednou z nejvýznamnějších renesančmích centrálních staveb u nás . Počet kostelů v pozdně gotickém slohu za Jagelonců natolik satuloval potřebu po husických válkách , že v 16 století nebyla již nové kostely stavět . 

Baroko 

V zemích Koruny české , tehdy již v habzburské monarchii , jejiž současností se staly v  roce 1526 , byla náboženská situace mnohem složitejší než kupříkladu v Anglii, Dánsku ,Švécku a řadě německých zemí . Tam proběhla reforma  a zvítězil tam protestantizmus  a stal se státním náboženstvím . U nás na přelomu 16 a 17 století nebylo o náboženském charakteru zemně rozhodnuto . Vedle domácích reformačních náboženských skupin a Jednoty bratrské se začala na uzemí Českého státu od  druhé třetiny 16 . století šířit také německá reformece .